Etymologický strom: -ava

Základ pochází z indoevropského *apa/*opa („voda, moře“), srovnej řeka Úpa, staropruské ape („tok“), litevské upė, žemaitské opė („řeka“), lotyšské upe („potok“), jenž byl rozšířen v germánské ahwa>aha (s významem „voda“, srovnej s latinským aqua), z něhož se v germánských jazycích vyvinula přípona -aha pozdějším vývinem změněná v -au, -a. Germánské -aha, -au bylo do slovanských jazyků přejato jako příponové -ava.