Etymologický strom: kročej

Ze staročeského kročěj téhož významu, to z kročiti a to z krok. Ve slovanských jazycích častěji znamená krok nebo varianta nějakou část nohy nebo nohu než krok a snad kvůli expresivitě jsou výsledné tvary ovlivněny hned třemi praslovanskými základy *korkъ, *korakъ a (do češtiny se promítající) *krokъ. Příbuzné je snad i albánské krahë (ruka). Vývod všech je nejspíš z indoevropského *(s)ker- (kroutit, ohýbat) a původní význam by tak byl ohebná část těla. Ten se ve slovanských jazycích posunul na noha a z něj potom v některých případech (jako je čeština) na krok.