Etymologický strom: obligace

Z latinského obligatio (svázání, spoutání). V Římě až do vydání Poeteliova zákona (lex Poetelia) roku 326 př. Kr. dlužník ručil svou osobou, v případě nesplnění pohledávky propadl do moci věřitele a ten jej spoutaného (ligare - obligare) mohl prodat do otroctví, zavřít do vězení nebo i zabít.