Etymologický strom: štkát

Zvukomalebné, ze staročeského ščkáti (vydávat škytavý, vzlykavý zvuk), které je příbuzné se slovenským čkať a polským czkać (obojí škytat). K němu je variantou staročeské ščikati, z kterého je nářeční štikat (škytat) a přesmyčkou i české škytat. Z podobného zvukomalebného základu *šček- je i staročeské ščekati a z něj české štěkat, podobně ze zvukomalebného základu *ščeb- napodobujícího ptačí hlas je praslovanské *ščebetati a z něj české štěbetat.