Etymologický strom: ultimátum

Převzato z latinského ultimatum — „poslední prohlášení“, zpodstatnělého středního rodu adjektiva ultimatus, taktéž příčestí minulého slovesa ultimare — „chýlit se ke konci“, jež je z latinského ultimus — „poslední“; to je superlativ od ulter — „zadní“. Jeho kořen je, obdobně jako předpona ultra-, odvozen od protoindoevropského kořene *ol-tero- / *h₂élteros, příponové varianty od *al- / *h₂el- — „za“, srovnej též např. alias, alternativa nebo české loni.