Etymologický strom: whistleblower

Z anglického whistle(-)blower, složeniny z whistle — píšťalka/hvízdání a blower — ten, kdo fouká, substantiva činitelského utvořeného ke slovesu blow — douti, foukat, jež vychází přes staroangličtinu z předpokládaného pragermánského *blēaną. Srovnej např. německé blasen či latinské flāre. Viz též níže.