bílý

Všeslovanské. – Polské biały, ruské белый, chorv. bijel, starosl. белъ. Praslovanské *bělъ má formou nejblíže asi ke keltskému *belos 'světlý, zářivý' (jméno boha Belenos aj.), dále je příbuzné anglické dialektové ball 'kůň se světlými skvrnami', řecké φαλός (falos) 'bílý, světlý', s rozšířením kořene pak litevské báltas 'bílý'. Východiskem je indoevropské *bhel-/*bhol- 'zářit'.