člověk

Přes staroslověnské чловѣкъ z předpokládaného praslovanského *čьlověkъ, *čelověkъ, které z předpokl. prabaltoslovanského *kelawaikas. Jde patrně o prastarou složeninu dvou základů: *čelo- / *(s)kwel- ve významu „kmen“, „rod“, „čeleď“ a druhého, z nějž vychází např. litevské vai̇̃kas — „dítě“ anebo české věk. Možno tedy vyložit zhruba jako „dítě rodu“, případně též „bojovník rodu“. Srovnej též Čech, čeledín.