fík

Odvozeno z latinského ficus — „fíkovník, fík“, pravděpodobně středomořského původu, snad odvozeného ze semitských jazyků (srovnej např. fénické pagh — „polozralý fík“), jehož urážlivý smysl se zachoval např. v angličtině s narážkou na to, že fík je „maličkost, bezcenná věc“, také však s odkazem na použití slova v řečtině a italštině jako slangové označení pro vulvu, zřejmě pro podobný vzhled puklého zralého fíku.

• fíkovník
• fíkový
• fíkovna